MADE IN CZECH
Oděv podle ní může člověka zklidnit, dodat mu sílu nebo změnit způsob, jakým se pohybuje světem. Nejen o tom vypráví návrhářka, pro niž je móda především odrazem jejího vnitřního nastavení.
Za necelých třicet let působení na lokální scéně si vybudovala silný vizuální jazyk. A tak jako před lety, i dnes koná ve jménu svého poslání. „Přes všechna období, ta plná energie i ta únavnější, mě má práce stále baví. Je to má přirozená součást. Mám ráda lidi, ráda je oblékám a beru jako určitý dar, že nápady nepřestávají přicházet. Práce návrháře je náročná profese, mnohem komplexnější, než se může zdát. Možná i proto u ní tolik lidí dlouhodobě nevydrží. Je to běh na dlouhou trať. Ale právě proto vím, že mě pořád naplňuje,“ vypráví Denisa. Sedíme v butiku v Náprstkově ulici, na stejné adrese, na níž sídlí od roku 2003. Mluvíme spolu o jejích začátcích i o vášni, primární emoci, která ji pohání vpřed nehledě na sezonu či zadání. „Když je něco vytvořené opravdu s vášní, člověk to pozná. Ta energie v oděvu zůstává. Proto mám ráda chvíle, kdy už ani není potřeba cokoli vysvětlovat. Stačí, když si někdo oděv oblékne a cítí, že mu v něm je dobře. Možná ani neví proč, neví, kde přesně je ten detail nebo konstrukce, která to způsobuje, ale ten pocit tam je. A právě tehdy vím, že to funguje,“ vypráví Denisa.
Ve spojení se svou tvorbou často mluví o plynutí, kontinuitě a navazování. V době, kdy módní průmysl neustále tlačí na novost, je to téměř radikální pohled na věc. „Dřív jsem módu vnímala jako jeden z prvních oborů, které reagují na změny ve společnosti. Myslela jsem si, že musí být neustále vizionářská, že má přicházet s novými impulzy dřív než jiné disciplíny. Dnes už si tím nejsem tak jistá. Posledních deset let mě spíš vede k opačnému postoji. Mám potřebu zpomalovat a vracet se k hodnotám, které mi dávají smysl. K těm, které mě drží díky nimž má práce neztrácí smysl ani v době, která je velmi rychlá a často nečitelná. Vlastně si čím dál víc uvědomuji, že smysluplnost je důležitější než novost,“ říká.
Sama tvrdí, že oděv může člověka zklidnit, dodat mu sílu nebo změnit způsob, jakým se pohybuje světem. To do jisté míry odráží i její vnitřní nastavení. „Po několika barevných kolekcích jsem najednou cítila potřebu vrátit se k černé,“ popisuje Denisa přístup aplikovaný v nové kolekci DNB S/S 2026, v níž pozorujeme její návrat k černé. Pro mnohé je symbolem zimy, ona ji však vyslala do léta. „Celoživotně mám v sobě očekávání. Ne že bych to dělala za každou cenu. Když něco nedává smysl, nikdy to nepoužiju jen proto, aby to bylo jiné. Ale často zjišťuji, že se ochotně zřekneme osvědčených možností jen proto, že jsme si zvykli hledět určitým způsobem. Tak vznikla i tato kolekce,“ vypráví. „Černá je hluboká, elegantní a dokáže člověka ochránit. A v létě funguje překvapivě krásně – zvýrazní opálenou pokožku, vytvoří kontrast s okolním světem, který je plný barev, a působí velmi klidně. Možná právě to dnes od oblečení očekávám nejvíc. Aby člověku poskytlo určitou oporu.“ A tak v době neustálé novosti přichází něco vzácnějšího – pocit ukotvení.
